Svatba
Záminkou k černé grotesce o nezřízené posedlosti penězi je svatba dcery vesnického boháče, vědomého si moci peněz. Ženicha uplatí luxusním vozem, ale dodavatel žádá okamžitý doplatek. Zatímco svatebčané hodují, otec se zaplétá do složitých transakcí, při nichž musí podplácet notáře, policisty a nakonec i kněze, aby se dostal ze spárů chladně kalkulujícího gangstera. A to všechno uprostřed bujarého a poté bezuzdného veselí, gradovaného mírou opilosti nenasytných svatebčanů. Sugestivní rytmus scén a dialogů, souznějících s hudební produkcí, nutí myslet na Formanův hasičský bál s tombolou i na obdobné výjevy z Wajdovy Veselky. Ovšem na rozdíl od Wyspiańského venkovanů, omámených i vizí boje za národní svobodu, venkované Smarzowského se vyžívají v závisti a chamtivosti, zlé škodolibosti a v podlých podrazech.
